Morava, paňááácoooo!

Nazdar!
Kouříš tady?
Fajn, tak si sedni a poslouchej.
Začalo to už o den dřív a to v kameňáckém krematoriu. A nebylo to jednoduchý, to víte "mladý jsou pro mladý a starý zase pro starý" - to nevyvrátí ani tři vichřice.
Sere mě to!

Tak: středa = jedeme hrát do Brna rock´n´roll. To abychom nejen sobě zopakovali či dokázali, jak z poezie učinit prózu anebo možná to, že z prózy někdy poezie vykoukne úplně sama. Na všech zavřených dveřích pak zůstane, že "stokát nic umořilo vola". Šijí se ne rány, ale spíš něco, z čeho pak nevypadne jazyk..., snad ústa.

Cesty jsme zejména po formální stránce zvládli perfektně, dojmy sbírali i působili přemírou a výraz nastavovali v kameni tváří a kolektivu.
Kdo umí milovat, umí i hrát!

Brzy se tu objeví i barvitější líčení.. oční stíny klouby a velmi výrazně červená rtěnka, takže stayte connected!

No a tohle se nám tam dělo: