Dobrodošli kurva

Jou jou,
tak jsem se po prímovým a vyčerpávajícím tejdnu s přáteli i nepřáteli vrátil z toho Chorvatska a hned po příjezdu do vlasti nás čekali dvě našláplý hustý akcičky s vostrejma kapelkama, takže mě někdy kolem sedmý ranní nabrala rytmická sekce a vyrazili jsme vytřít zrak rozespalým návštěvníkům milovickýho festu jménem Votvírák.

Přijeli jsme samozřejmě pozdě (Kolda už byl v Praze, takže to měl asi jen 30km... přijel až po nás) a po rychlým stavění a zvukovce, během který jsme zjistili, že Kolda nemá adaptér a ulomenej šroub na pás na kytaru a já s Lišákem nemáme kabely, jsme chvíli před jedenáctou spustili náš nekompromisní budíček.

Kolda odehrál celej koncert v sedě a s jedním efektem a navíc se mu na krku udělali ošklivý červený fleky, takže vypadal jako Kudliho mladší postiženej brácha, přesto ale odvedl výkon hodný Jimmyho Page a všechno dobře dopadlo. Po super ranní šou jsme si prohlídli bordel a probouzející se festival a vydali se na další cestu.

Cestoval jsem s Koldou, takže jsem mohl v klidu spát, tím pádem za zmínku stojí tak akorát naše návštěva v novým Music-City, který je pěkně nudný (nebejt drnkajícího pankáče kterej zkoušel fender bluesjuniora asi na 1/10 hlasitosti, tak bychom usnuli ve stoje, asi to bylo tou sobotou ale bájné Music-City, které neunavně spemuje naše schránky jako nic moc. pozn. koldy) a pak oběd v hospodě, kde mi místo kečupu dali protlak. Vše ostatní jsem prospal.

Každopádně den ještě nekončil. Čekal nás koncert na každoročním studentským festivalu Cihelna Vystupovat, kde jsme sice všichni málem vypustili duši, ale pro dobrou věc. Koncert nám udělal opravdickou radost a my jsme se mohli konečně ponořit do víru večerních vášní, alkoholu a rozbitých ksichtů. Prostě den jak víno.

danny